Ahojky,
mám za sebou dva týdny a je mi skvěle.
Akorát jsem vám mohla říct, že jsem se už vykašlala na nějaké sach. vlny. Už po prvním týdnu. Sice mi nějak extra nic nechybělo, ale cítila jsem, že na takový radikální krok nejsem připravena. Týden jsem to vydržela, ale ani tak jsem nebyla schopna dat si jen tak 280g sacharidů. To je na mě prostě moc. Vykašlala jsem se na to. Rozhodla jsem se, že přejdu na klasickou stravu (zdravou). Ke snídani ovesné vločky, k obědu např. salát a maso,...
Nebaví mě se omezovat. Vím že na sebe musím být přísná, ale zase na druhou stranu být otrokem své "diety"?? Ne, děkuji. Místo toho se radši naučím běhat, dělat pořádné kliky a dřepy. A budu na to mít dostatek energie a ne abych se večer sotva doplazila do postele.
A i když vím, že jsem tady psala cosi o nějakých výzvách, nedodržuju je..:/ Stejně jak s tím běžeckým plánem. Tento týden (který dneškem končí) jsem měla jít "běhat" 4x jsem šla jen jednou. A to hned v první den nového týdne (6 min rychlochůze a 1,5 min volného běhu).
Šílený se mnou, fakt. Kliky udělám, ale ne podle papíru. Udělám i "plank", ale ne podle papíru..:( A běhat jen jednou. A víte co, když jsem si to říkala jen tak v hlavě, neměla jsem výčitky. Ale když jsem to napsala sem do té černé krabice, rozjelo se ve mě svědomí. Nechci vám tu lhát o tom, jak to všechno bravurně zvládám, i když vím, že to není pravda. To je na tom to šílené.. Obelhávala bych sama sebe.
Ale, JÁ SE CHCI ZMĚNIT...... Otázkou je, pro koho? Pro sebe? Pro přítele? Pro rodiče?
Přítel je jen taková moje podpora, ale nevidí, jak cvičení zanedbávám.. Slibuje mi, jak od září se mnou začne chodit do fitka..
Pro rodiče to nedělám, ti sice nejsou obézní, ale žádní mistři světa v maratonu taky ne.:(
Dělám to hlavně pro sebe.. Protože se CHCI ZMĚNIT..
Fajn... Teď už se tak skvěle necítím..:( :(
Žádné komentáře:
Okomentovat